Umístění
Administrativní dělění Sněžných plání
Sněžné pláně se skládají ze dvou provincií, dohromady o rozloze 4745 metrů čtverečních.
Rozložení provincií:
Vyznačení provincií na mapě:
(1.) Západní provincie (sousedí pouze se Slovenskou republikou, nejbližší obec je Stará Turá - část Papraď )
(2.) Východní provincie (taktéž sousedí pouze se Slovenskou republikou, nejbližší obec je Stará Turá - část Papraď)
(3.) Sněžné pláně (sousedí pouze s Českou republikou, nejbližší obec je Horní Štěpánov - Olomoucký kraj), této provincie se panovník již vzdal.
Západní provincie (1.)
Západní provincie je jednou ze dvou provincií Svrchovaného knížectví Sněžné pláně. Většinu krajinného rázu tvoří travnaté plochy. V minulosti byla jediným vlastníkem Slovenská republika.
Provincie má dvě části, prostředkem prochází kolej, kterou si panovník
nenárokuje, stejně tak i pozemek, na kterém se kolej nachází. Celková
plocha pozemku je vyměřena na 1224 metrů čtverečních.
Oblast
Samotná provincie se nachází vedle kolejiště půl kilometru od Železniční stanice Papraď, směrem na Poriadie. Nachází se zde i zchatralá budova a několik stromů.
Budova
Na uzemí západní provincie se také nachází jediná pozemní stavba. Tato budova v minulosti nejspíš patřila Slovenským drahám a byla odsud řízená nedaleká výhybka. Po modernizaci však již nebyla zapotřebí a přestala být využívána. Aktuálně k ní podle katastrální mapy neexistuje dokumentace, ani známý vlastník a zchátralost zapříčinila to, že jí Úřad jeho nejjasnější výsosti nemá jak využít.
Koleje
Na počátku byla do územního celku započítávána i plocha pozemku, na kterém jsou vedeny koleje. Jeho nejjasnější výsost se však po důkladném zvážení celé situace rozhodla provincii rozdělit na dvě části a koleje společně s částí pozemku, na kterém jsou vystavěny ponechat v rukou Slovenské republiky
Východní provincie (2.)
Východní provincie je jednou ze dvou provincií Svrchovaného knížectví Sněžné pláně. Nemá vlastní samosprávu a je ve všem závislá na panovníkovi. Historicky i aktuálně je největší provincií, nachází se poblíž městské části Staré Turej, Papraďe. Vedle knížectví vedou koleje, které vlastní Slovenská republika. Nenachází se zde žádné budovy a celé území je víceméně zanedbané. Tento fakt se rozhodl řešit panovník Svrchovaného knížectví Sněžné pláně - Jeho nejjasnější výsost, kníže Jan Aurelius I. který se zavázal k rekultivaci celé provincie. K oblasti je špatný přístup - i tento fakt se kníže přislíbil zlepšit.
Území se stalo předmětem sporu s Československou vládou, když byla formou anexe zabrána okolní oblast. K situaci se vztahuje vydání tří částí Prvního územního dekretu.
Žandárský most
Nejbližší stavbou, nacházející se u východní provincie je Papradský viadukt, též zvaný Žandárský most. Nachází se pár desítek metrů od hranic Svrchovaného knížectví Sněžné pláně. Je to 253 metrů dlouhá a 27 metrů vysoká dominanta města Stará Turá. Panovník považuje tuto stavbu za skvost, ústně rozhodl o ochraně této památky, a to i když se nenachází na území knížectví Sněžné pláně a Úřad jeho nejjasnější výsosti si na něj nedělá žádný nárok.
Padl také návrh prisvojit si okolní půdu, ale vzhledem k tomu, že jsou okolní pole ve vlastnictví soukromníků a Slovenské republice patří jenom malá část parcely se od tohoto kroku upustilo. Plocha se ale v současné době stále nachází na seznamu míst, kam by mohlo Svrchované knížectví expandovat, i když k tomu v nejbližší době zcela jistě nedojde. V horizontu několika let není plánováno vznesení územního nároku. Prioritou zůstává nalezení vhodné vodní plochy.
Historie mostu
Původ názvu
Název je odvozen od slovenského překladu slova četník - ,,žandár". Na tomto místě byli zastřeleni roku 1854 dva četníci, kteří si všimli dvou neznámých můžu sedět pod kapradím u silnice. Jednalo se však o dva vojenské zběhy a při žádosti četníků o legitimování došlo potyčce. Jeden ze zběhů předstíral, že hledá v náprsní kapse legitimaci, vytáhl však pistol a četníka, který se ho dotazoval střelil do srdce, načež místě umřel. Druhý zběh popadl pušku zastřeleného četníka a zabil druhého. Další tři dny se oba vojenští zběhové ukrývali v nedalekém mlýně, kde vyhrožovali zastřelením mlynáři, pokud je udá. Mostu se od té doby lidově říká Žandárský, na počest dvou padlých četníků.
Na místě stál i památník této události, v dnešní době už se na příběh zapomíná a připomíná ho jenom lidový název viaduktu. Mezi místními je tento viadukt známý skoro výhradně pod svou přezdívkou.
Den 20.4 se stal na počest dvoum padlým četníkům státním svátkem - Výročí Žandárské tragédie.
2. Světová válka
Papradský viadukt byl na konci druhé světové války velice poškozený ustupujícími Němci. První pilíř směrem od Myjavy byl definitivně poškozený, takže došlo ke zřícení části mostu. Ocelová konstrukce byla taktéž silně poškozená, takže byl most z velké části postavený znovu.
Prohlášení za významný státní symbol
V budoucnu je rozhodnuto o vyobrazení Žandárského mostu na některé z bankovek. Tento most je jako dominanta považován za jeden z významných státních symbolů a i to je důvod, proč se vláda zavázala k jeho ochraně. Most je řazen mezi státní symboly Svrchovaného knížectví Sněžné pláně.
V případě ozbrojeného konfliktu je tento most chráněný prioritně a to i v případě, že se Svrchované knížectví Sněžné pláně konfliktu účastnit nebude.
Status posvátnosti
Území obklopující Svrchované knížectví Sněžné pláně splňuje status takzvaného Posvátného území. Úřad jeho nejjasnější výsosti netoleruje jeho poškozování a je odhodlaný dbát na jeho čistotu, i když k územnímu celku nenáleží. V případě, že bude most předmětem útoku vládních, nebo nevládních vojenských, nebo polovojenský organizací je v plánu mobilizovat jednotky Svrchovaného knížectví a pokusit se zvrátit poškození mostu.
Sněžné pláně (3.)
Sněžné pláně byly provincií nacházející se v centru obce Horní Štěpánov. Oficiálně bylo toto území centrem Svrchovaného knížectví sněžných plání a odtud měla být v budoucnu monarchie řízena i fyzicky. Ze všech stran sousedila s Českou republikou, vlajka provincie byla totožná s vlajkou, kterou oficiálně používá Svrchované knížectví Sněžné pláně - umístění na obrázku vpravo dole. S rozlohou 36 metrů čtverečních byla nejmenší provincií Sněžných plání.
Zabírání a vyhlašování nových provincií
Svrchované knížectví Sněžných plání je v současné době ochotné připojit ke svému územnímu celku další území. V případě nalezení vhodného a nevyužitého místa bez dlouhodobé perspektivy bude sepsána listina vznášející územní nárok a po vyměření hranic se bude úřad panovníka Sněžných plání rozhodovat, zda pozemek připojí. Jestli se tak stane, nebo ne rozhodne buď lid prostřednictvím hlasování, nebo panovník - nezávisle na ostatních.
Kritéria pro vznesení územního nároku:
(1.) Na vyměřeném území se nesmí nacházet budova, případně více budov najednou, které se v současné době využívají k jakémukoliv účelu. Přijatelnou se stává například dlouhodobě zchátralá budova bez dlouhodobého využití, mimo provoz a v dezolátním stavu. Panovník má možnost vyhradit finanční prostředky pro její rekonstrukci ze státní kasy.
(2.) Nesmí se nacházet na prostranství, které již souží ke konkrétnímu účelu (například park), nebo je v soukromém vlastnictví nestátního subjektu, který plánuje započít výstavbu, využití pozemku, nebo se ho nehodlá vzdát ve prospěch knížectví. Úřad panovníka je připravený dohodnout se na případném kompromisu s majitelem.
Znáte-li místo, které tyto požadavky splňuje, můžete napsat na email snowyplains@protonmail.com a úřad panovníka Sněžných plání se bude zaobírat případným vznesením územního nároku. Děkujeme všem, kteří se do hledání zapojí. Pokud to bude možné, zareagujeme na každou odpověď!
.
Vlajky a znaky provincií
Vlajka Východní provincie.
Vlajka Západní provincie.
Vlevo se nachází znak Východní provincie. Je na něm v přirozených barváchvyobrazená kdouloň (národní strom) a malý státní znak. Autorem obou znaků provincií je heraldik Tomáš Gluszny.
